záchranáři v únoru
V sobotu jsme se vydali na trénink brigády do Chban. Odjížděli jsme uprostřed zimy z pracně vyházených stání pro auta brzy ráno. Za pouhé tři hodiny jsme se posunuli o necelých 200 kilometrů a já měla pocit, že jsme cestovali v čase. Přijeli jsme do jara. Takhle bude v Jablonci nejdříve za dva měsíce! Po sněhu ani památky a kvetou kočičky.....
Tato tréninková setkání mám ráda, potkám se s příjemnými lidmi a kontaktními ,přátelsky laděnými psy. Igor si také užívá běhání s chlupatými kamarády a mazlení s jejich páníčky. Jedním z předpokladů záchranářského psa je láska k lidem. Je to vlastně ten základní předpoklad spolu s chutí pracovat, vše ostatní se pak naučí.
Igimu se opravdu dařilo,pochvala potěšila hlavně mně, Igorek si užíval odměnky po nalezení figurantů. Musím přiznat, že vyhledat člověka ukrytého na balkónku víc jak dva metry nad zemí, mě pro mého mrňouska přišlo těžké. Ale našel stejně rychle a spolehlivě jako figuranta"zasypaného sutí" nebo schovaného v pneumatikách. Je to šikulka!
odkaz na fotky ze sobotního tréninku ve Chbanech
http://picasaweb.google.com/Milan.ZBKLK/Chbany1822012